Úprava nemovitosti, která není kulturní památkou, ale nachází se v památkové rezervaci, památkové zóně nebo "památkovém" ochranném pásmu, kdy takové úpravy budou dále posuzovány v režimu stavebního zá

Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace, nebo památkové zóny, je povinen k zamýšlené stavbě, změně stavby, terénním úpravám, umístění nebo odstranění zařízení, odstranění stavby nebo udržovacím pracím na této nemovitosti si předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, není-li tato jeho povinnost podle tohoto zákona nebo na základě tohoto zákona vyloučena podle § 17 zákona o státní památkové péči.

KDO JE OPRÁVNĚN VE VĚCI JEDNAT

a) vlastník nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v "památkovém" ochranném pásmu,
b) správce nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v "památkovém" ochranném pásmu,
c) uživatel nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v "památkovém" ochranném pásmu.

JAKÉ JSOU ZÁKLADNÍ PODMÍNKY

Je zamýšleno provedení některé či některých z následujících prací:
a) stavba,
b) změna stavby,
c) terénní úpravy,
d) umístění nebo odstranění zařízení,
e) odstranění stavby,
f) udržovací práce na nemovitosti.

U věcí ve společném jmění manželů je třeba, aby s žádostí druhý manžel alespoň souhlasil (nejedná se o běžnou záležitost) nebo aby jí podali oba manželé. Dle § 714 odst. 1 nového občanského zákoníku v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého.

U věcí, které jsou ve spoluvlastnictví, je dle § 1129 nového občanského zákoníku, aby k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků.

Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud (počítáno podle velikosti spoluvlastnických podílů na společné věci, do 31. prosince 2013 postačovala většina nadpoloviční).

Pro nakládání se společnými částmi domu, v němž jsou vymezeny bytové a nebytové jednotky, nový občanský zákoník uvádí dva režimy rozhodování. Je vázáno na skutečnost, zda se rozhoduje na zasedání shromáždění vlastníků jednotek nebo mimo zasedání.


• Podle § 1206 odst. 2 nového občanského zákoníku je shromáždění způsobilé usnášet se, pokud jsou přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí nový občanský zákoník vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek. Stanovy sdružení vlastníků jednotek nebo zákon mohou vyžadovat vyšší počet hlasů.

• Podle § 1214 nového občanského zákoníku v případě rozhodování mimo zasedání je třeba, aby s úpravou souhlasila a k žádosti se připojila většina všech vlastníků jednotek, přičemž stanovy mohou vyžadovat vyšší počet hlasů. Měníli se však všem vlastníkům jednotek velikost podílů na společných částech, nebo mění-li se poměr výše příspěvků na správu domu a pozemku jinak než v důsledku změny podílů na společných částech, vyžaduje se souhlas všech vlastníků jednotek.

Do 31. prosince 2013 byla rozhodná kvora ¾ většina nebo 100 % vlastníků jednotek.

JAKÝM ZPŮSOBEM ZAHÁJIT ŘEŠENÍ TÉTO SITUACE

Písemnou žádostí.

ZÁKLADNÍ OBSAH A PŘÍLOHY PODÁNÍ

A. PODÁNÍ MUSÍ OBSAHOVAT

a) přesnou identifikaci dotčených nemovitostí (zejména podle údajů v katastru nemovitostí, tj. číslo popisné u staveb nebo parcelní číslo u pozemků),
b) stručný popis zamýšlených prací.

B. PŘÍLOHY PODÁNÍ

a) doklad o vlastnictví, pokud se jedná o věc neevidovanou v katastru nemovitostí, který může být nahrazen čestným prohlášením,
b) doklad o oprávnění spravovat nebo užívat nemovitost (platí pouze pro uživatele nebo správce),
c) (projektová) dokumentace, zpracovaná podle požadavků stavebně právních předpisů.

NA JAKÝ ÚŘAD SE OBRÁTIT

Městský úřad Rumburk, odbor stavební úřad, úsek státní památková péče,

Třída 9. května 1366/48, 40801 Rumburk.

JAKÉ JSOU SPRÁVNÍ A JINÉ POPLATKY

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

JAKÉ JSOU LHŮTY PRO VYŘÍZENÍ

Lhůty jsou stanoveny ve správním řádu v § 6 odst. 1.

KTEŘÍ JSOU DALŠÍ ÚČASTNÍCI POSTUPU

Pro toto řízení není výslovně vyžadována účast dalších osob.

PODLE KTERÉHO PRÁVNÍHO PŘEDPISU SE POSTUPUJE

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění
Vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádí zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění

JAKÉ JSOU SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY

Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy, publikovaná pod č. 73/2000 Sb.m.s.
Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidovaná), publikovaná pod č. 99/2000 Sb.m.s.
Evropská úmluva o krajině, publikovaná pod č. 13/2005 Sb.m.s.
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění
Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb
Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, v platném znění
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění

JAKÉ JSOU OPRAVNÉ PROSTŘEDKY A JAK SE UPLATŇUJÍ

Proti tomuto závaznému stanovisku se nelze samostatně odvolat.
Správní řád výslovně umožňuje přezkum až rozhodnutí správního úřadu (zde stavebního úřadu), které je podmíněno obsahem závazného stanoviska. Fakticky je tedy třeba dodržet následující postup:

1. po obdržení závazného stanoviska podat žádost nebo ohlášení stavebnímu úřadu,
2. stavební úřad ve věci rozhodne (v případě prací na ohlášení, které by byly v rozporu se závazným stanoviskem, unesením stavební úřad „překlopí“ ohlašovací režim do stavebního řízení, které je ukončeno rozhodnutím)
3. proti rozhodnutí stavebního úřadu se lze ve stanovené lhůtě odvolat, kdy odvolání může směřovat i pouze vůči závěrům nebo podmínkám závazného stanoviska orgánu státní památkové péče,
4. odvolání se podává u stavebního úřadu, který ve věci vydal rozhodnutí,
5. odvolání je postoupeno nadřízenému stavebnímu úřadu (krajskému úřadu),
6. v části odvolání, která se dotýká obsahu závazného stanoviska orgánu státní památkové péče, se dotáže nadřízený stavební úřad (krajský úřad) nadřízeného orgánu státní památkové péče (krajského úřadu) na jeho názor,
7. nadřízený orgán státní památkové péče s ohledem na důvody odvolání závěry závazného stanoviska orgánu státní památkové péče buď potvrdí, nebo tyto závěry změní,
8. závěr nadřízeného orgánu státní památkové péče je pro odvolací stavební úřad závazný.

Jinou možnost přezkumu věcné správnosti závazného stanoviska podle § 149 správního řádu, včetně podmínek takového závazného stanoviska, současné právní předpisy nepřipouštějí.

JAKÉ SANKCE MOHOU BÝT UPLATNĚNY V PŘÍPADĚ NEDODRŽENÍ PŘEDEPSANÝCH POVINNOSTÍ

Za provedení úprav uvedených v bodě 2 tohoto popisu bez závazného stanoviska obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo za nedodržení podmínek určených v tomto závazném stanovisku je možné uložit fyzické osobě, fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY VEŘEJNOSTI NA TOTO TÉMA A ODPOVĚDI NA NĚ

 Je třeba k ohlášení podle stavebního zákona rozhodnutí nebo závazné stanovisko podle § 149 správního řádu?

K ohlášení stavebnímu úřadu se přikládá závazné stanovisko podle § 149 správního řádu.
 Lze připojit k ohlášení prací závazné stanovisko s podmínkami?
Ano.
 Co mám dělat, pokud s podmínkami v závazném stanovisku k ohlašovaným pracím nesouhlasím?

Tato skutečnost by z ohlášení měla být zjevně patrná. Stavební úřad zkoumá, zda ohlášení je úplné a zda záměr splňuje podmínky pro vydání souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru – tj. kontroluje splnění podmínek z § 106 odst. 1 stavebního zákona. Jednou z nich je, aby ohlašovaný záměr byl v souladu se závaznými stanovisky dotčených orgánů. V opačném případě stavební úřad nemůže vydat souhlas s ohlášením stavby. Místo toho rozhodne usnesením o provedení stavebního řízení místo zjednodušeného postupu ohlašovacího. Toto usnesení se oznamuje pouze stavebníkovi a nelze se proti němu odvolat. Teprve proti rozhodnutí ze stavebního řízení lze podat odvolání a domáhat se přezkumu věcné správnosti podmínek takového závazného stanoviska (k tomu viz výše bod č. 11).

 Co mám dělat, pokud souhlasím s podmínkami v závazném stanovisku k ohlašovaným pracím?

Pokud závazné stanovisko orgánu státní památkové péče obsahuje podmínky, je žádoucí, aby tyto podmínky stavebník výslovně zapracoval do ohlášení. Pokud je stavebník nezapracuje, může stavební úřad dospět k závěru, že ohlášení je v rozporu se závazným stanoviskem a práce by z tohoto důvodu mohly být v následném stavebním řízení rozhodnutím stavebního úřadu zakázány.

Kde najdu, co znamená změna stavby?

Pojem změna stavby je definován v § 2 odst. 5 a 6 stavebního zákona. Stejně tak zejména v § 2 odst. 3 a § 3 stavebního zákona lze nalézt definice většiny pojmů, které jsou uvedeny v bodě 2 tohoto popisu, jako např. pojem stavba nebo terénní úprava.

Potřebuje vlastník závazné stanovisko památkářů i k vnitřním úpravám domu v památkové rezervaci nebo v památkové zóně?

Ano. K vnitřním úpravám nemovitosti v památkové rezervaci nebo v památkové zóně bylo závazné stanovisko nutné vždy a nic na tom nemění ani úprava účinná od 1. 1. 2007.

Existují osvobození ze zákonem uložených povinností pro vlastníky nemovitostí v „památkovém“ ochranném pásmu?

Povinnost vyžádat si závazné stanovisko se od 1. 1. 2007 nevztahuje na případy, kdy jde o úpravu nemovitosti, která není kulturní památkou, ale nachází se v "památkovém" ochranném pásmu, a zároveň jde o stavbu, změnu stavby, udržovací práce, umístění nebo odstranění zařízení, jejichž provedením se nezasahuje žádným způsobem do vnějšího vzhledu stávající nemovitosti. Dále v územním rozhodnutí o vymezení ochranného pásma může obecní úřad obce s rozšířenou působností určit, u kterých nemovitostí v ochranném pásmu, nejsou-li kulturní památkou, nebo u jakých druhů prací na nich, včetně úpravy dřevin, je vyloučena povinnost vyžádat si předem závazné stanovisko podle § 14 odst. 2 zákona o státní památkové péči.

PŘÍSLUŠNÉ INFORMACE MŮŽETE ZÍSKAT TAKÉ Z JINÝCH ZDROJŮ NEBO V JINÉ FORMĚ

Příručku „Kulturní památky a péče o ně“ je možné otevřít na webových stánkách
Ministerstva kultury http://www.mkcr.cz, složka "Kulturní dědictví/Památková péče/Občan a nakládání s památkovým fondem".

SOUVISEJÍCÍ SITUACE

Úprava nemovitosti, která není kulturní památkou, ale nachází se v památkové rezervaci, památkové zóně nebo (památkovém) ochranném pásmu, kdy takové úpravy nebudou dále posuzovány v režimu stavebního zákona.

ZA SPRÁVNOST NÁVODU ODPOVÍDÁ ÚTVAR

Odbor stavební úřad, úsek státní památková péče

ZA SPRÁVNOST NÁVODU ODPOVÍDÁ PAN/PANÍ

Jahodová Kateřina, DiS.

NÁVOD JE ZPRACOVÁN PODLE PRÁVNÍHO STAVU KE DNI

1. 1. 2014

KDY BYL NÁVOD NAPOSLEDY AKTUALIZOVÁN NEBO BYLA OVĚŘENA JEHO
SPRÁVNOST

1. 10. 2019