Sociálně-právní ochrana

Předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči, ochrana práva dítěte na jeho příznivý vývoj a řádnou výchovu

Sociálně-právní ochrana se zaměřuje především na děti

• jejichž rodiče zemřeli, neplní povinností plynoucí z rodičovské odpovědnosti nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské odpovědnosti
• svěřené do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu, pokud tato osoba neplní povinností plynoucí ze svěření dítěte do její péče
• vedou zahálčivý nebo nemravný život (zanedbávání povinné školní docházky, užívání alkoholu nebo návykových látek, prostituce, páchání trestné činnosti apod.)
• které se opakovaně dopouští útěků z rodiny,
• na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu
• které jsou opakovaně rodiči umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči oděti nebo jejich umístění trvá déle než 6 měsíců
• které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami
• které jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylanty nebo osobami požívajícími doplňkové ochrany, a které se na území ČR nacházejí bez doprovodu rodičů

V rámci výkonu státní správy v přenesené působnosti

• vyhledává děti, na které se zaměřuje sociálně–právní ochrana
• působí na rodiče, aby plnili povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti
• projednává s rodiči odstranění nedostatků ve výchově dítěte
• projednává s dítětem nedostatky v jeho chování
• sleduje, zda je zamezováno vstupu dítěte do prostředí, které ho může ohrožovat
• poskytuje nebo zprostředkovává rodičům na jejich žádost poradenství při uplatňování nároku dítěte
• spolupracuje se školami, pověřenými osobami, zájmovými sdruženími a dalšími subjekty
• rozhoduje ve správním řízení o výchovných opatřeních a následně sleduje, zda jsou výchovná opatření dodržována

V rámci výkonu státní správy v rozšířené působnosti

• vede spisovou dokumentací dětí, na které se vztahuje sociálně–právní ochrana
• zastupuje zájmy nezletilého dítěte u soudu, na notářství, na Policii ČR, na přestupkové komisi
• vykonává funkci opatrovníka, poručníka a veřejného poručníka
• v rámci preventivní a poradenské činnosti sleduje nepříznivé vlivy působící na děti a činí opatření k omezování působení nepříznivých vlivů na děti, pomáhá rodičům při řešení výchovných problémů souvisejících s péčí o dítě
• při péči o děti vyžadující zvýšenou pozornost působí proti opakovaným poruchám v chování a jednání dětí
• činí opatření na ochranu dětí, včetně doby po pracovní době a v době pracovního volna a klidu a v době svátků uznaných státem (pohotovost na mobilním telefonu)
• pravidelně vyhodnocuje situaci dítěte a jeho rodiny, zpracovává individuální plány ochrany dítěte, pořádá případové konference
• sleduje vývoj dětí, které byly svěřeny do výchovy jiných fyzických osob než rodičů a vývoj dětí v předpěstounské péči
• poskytuje pomoc při uplatňování nároku dítěte na výživné a při vymáhání plnění vyživovací povinnosti k dítěti
• poskytuje osobám vhodným stát se se osvojiteli nebo pěstouny poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče, zejména v otázkách výchovy dítěte
• uzavírá dohody o výkonu pěstounské péče
• přijímá písemný souhlas rodiče k osvojení dítěte
• vede spisovou dokumentaci o dítěti, které je vhodné do osvojení nebo svěření do péče pěstounů přitom úzce spolupracuje se zařízeními pro výkon ústavní výchovy a s Krajským úřadem Ústeckého kraje
• vede spisovou dokumentaci o žadatelích, kteří mají zájem o osvojení nebo svěření dítěte do pěstounské péče, při tom úzce spolupracuje s Krajským úřadem Ústeckého kraje
• sleduje dodržování práv dítěte ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, při tom navštěvuje děti ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy
• ve věznici navštěvuje děti, které jsou zde společně s odsouzenou matkou
• činí potřebná opatření u dětí nacházejících se v cizině bez doprovodu zákonného zástupce a dále u dětí cizinců nacházejících se bez doprovodu na území ČR
• provádí sociálně-právní ochranu ve vztahu k cizině
• spolupracuje s orgány, uvedenými v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí, při sdělování údajů
• může uložit rodičům povinnost využít odborného poradenského zařízení
• rozhoduje o správních deliktech podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí

Územní působnost v oblasti sociálně-právní ochrany dětí

• Ve smyslu zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění, je působnost výkonu sociálně-právní ochrany dětí vymezena trvalým pobytem dítěte na území v rozsahu působnosti obce s rozšířenou působností Rumburk.

Komise pro sociálně-právní ochranu dětí

Komise pro sociálně-právní ochranu dětí je zvláštním orgánem pro výkon přenesené působnosti zřízená starostou města.

• koordinuje výkon sociálně-právní ochrany dětí na území správního celku
• navrhuje a posuzuje předložené návrhy sociálně preventivní programy na ochranu dětí a zajišťuje projednání jednotlivých případů týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí za účelem navržení opatření k účinné pomoci dítěti a rodině
• doporučuje provést opatření, která by měla být uskutečněna v oblasti ochrany dětí před sociálně patologickými jevy, připravuje programy péče o problémové skupiny dětí
• na žádost tajemníka obecního úřadu posuzuje jednotlivé případy provádění sociálně-právní ochrany a vydává k nim stanoviska
• v odůvodněných případech může komise projednat závažné kazuistiky rodin vedených orgánem sociálně-právní ochrany dětí a doporučit další možný postup, včetně doporučení výchovného opatření
• koordinuje výkon sociálně-právní ochrany dětí na území správního obvodu obce s rozšířenou působností

Na OSPOD  se můžete obrátit v případě, že:

• Dítě má závažné výchovné problémy

Výchovné problémy se u dětí nejčastěji projevují například záškoláctvím, šikanou, nerespektováním autorit či slovním a fyzickým napadáním. Dále se také mohou výchovné problémy u dětí projevit v rámci rodiny. Jako příklad lze uvést útěky z domova, nerespektování rodičů či krádeže v rodině.  

• Dítě se dopustilo protiprávního jednání.

  Protiprávní jednání dětí je u dětí mladších 15 let čin jinak trestný a u dětí 15 až 18 let přestupek (méně závažné protiprávní jednání) a provinění (= trestný čin spáchaný mladistvým).

V souvislosti s podezřením, že dítě se dopustilo protiprávního jednání, jsou kurátoři pro děti a mládež v kontaktu s dítětem a jeho rodičem nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte. Provázejí děti v průběhu přestupkového a trestního řízení. Poskytují preventivní a poradenskou činnost rodině, doporučují spolupráci s dalšími institucemi, např. za účelem zmírnění dopadu protiprávní jednání dítěte, změny chování dítěte. Navrhují a přijímají vhodná opatření. Bližší informace (př. o postupech, procesních otázkách, možných sankcích za spáchané skutky) získáte při osobním jednání s kurátorem pro děti a mládež.

Ø  Syndrom CAN

Jedná se o jakékoliv nenáhodné, vědomé i nevědomé konání rodičů nebo jiných osob vůči dítěti, které poškozuje jeho tělesný, duševní stav a vývoj, případně způsobuje jeho smrt

Mezi základní formy syndromu CAN patří fyzické týrání, psychické týrání, sexuální zneužívání, zanedbávání, systémové týrání.

Každé dítě, které je tělesně nebo duševně týrané či zneužívané, které se ocitlo bez potřebné péče nebo jehož život, zdraví či příznivý vývoj jsou ve vážném ohrožení, má právo na pomoc.

Každá fyzická osoba, která se dozví o týrání, zneužívání nebo zanedbávání dítěte nebo má důvodné podezření na porušování práv a zájmů dítěte, má právo upozornit na tuto skutečnost kterýkoliv orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Oznámení může učinit v jakékoliv formě – osobně, písemně, telefonicky nebo e-mailem. Na základě přijetí takového oznámení mají pracovníci OSPOD povinnost prověřit situaci dítěte a posoudit, jaká opatření je nezbytné na ochranu dítěte přijmout. Pracovníci OSPOD jsou ze zákona povinni zachovávat mlčenlivost o totožnosti osoby, která na ohrožení dítěte upozornila, pokud je samotný oznamovatel povinnosti mlčenlivosti písemně nezprostí.

Ø  Dítě zanedbávající povinnou školní docházku (záškoláctví)

Kurátoři pro děti a mládež poskytují sociálně-právní ochranu dětem zanedbávajícím povinnou školní docházku (př. dítě úmyslně školu nenavštěvuje, dítě školu nenavštěvuje s vědomím rodičů, aniž by k tomu mělo oprávněný důvod), pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dítěte nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dítěte.

Při řešení zanedbávání povinné školní docházky kurátoři pro mládež jednají s dítětem a jeho rodičem nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte. Pokud je dítě schopno formulovat své vlastní názory, má právo se pro účely sociálně-právní ochrany svobodně vyjadřovat při projednávání všech záležitostí, které se ho dotýkají, a to i bez přítomnosti rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte.

Podnět k řešení zanedbávání povinné školní docházky podává nejčastěji škola, které je nezletilé dítě žákem.

Ø  Dítě užívá alkohol nebo jiné návykové látky

Při řešení problémů závislostního chování u dětí jedná kurátor pro mládež s dítětem a jeho rodičem nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte. Pokud je dítě schopno formulovat své vlastní názory, má právo se pro účely sociálně-právní ochrany svobodně vyjadřovat při projednávání všech záležitostí, které se ho dotýkají, a to i bez přítomnosti rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte.

Postup závisí na konkrétní situaci dítěte a jeho rodiny včetně posouzení naléhavosti přijmout opatření k ochraně zájmů dítěte. Podrobné informace budou sděleny při osobním jednání.

Ø  Dítě je ve výchovném ústavu nebo v dětském domově

Výchovné ústavy a dětské domovy jsou školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy.

Ústavní výchova je opatření, které soud může nařídit, jsou-li výchova dítěte nebo jeho tělesný, rozumový či duševní stav, anebo jeho řádný vývoj vážně ohroženy nebo narušeny do té míry, že je to v rozporu se zájmem dítěte, anebo jsou-li tu vážné důvody, pro které rodiče dítěte nemohou jeho výchovu zabezpečit. Učiní tak zejména tehdy, kdy předchozí opatření nevedla k nápravě. Soud přitom vždy zvažuje, zda není na místě dát přednost svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby.

Ochranná výchova je jedním z ochranných opatření dle trestního zákoníku, upravuje ji zákon o soudnictví ve věcech mládeže.

Po dobu výkonu ústavní a ochranné výchovy je dítěti a jeho rodičům vždy poskytována sociálně-právní ochrana dětí.

Kurátor pro mládež jedná s dítětem a jeho rodičem nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, včetně zaměstnanců ústavních zařízení (př. výchovné ústavy, dětské domovy).

Pokud je dítě schopno formulovat své vlastní názory, má právo se pro účely sociálně-právní ochrany svobodně vyjadřovat při projednávání všech záležitostí, které se ho dotýkají, a to i bez přítomnosti rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte.

Postup závisí na konkrétní situaci dítěte a jeho rodiny včetně posouzení naléhavosti přijmout opatření k ochraně zájmů dítěte. Podrobné informace budou sděleny při osobním jednání.

Je-li vaše dítě umístěno ve výchovném ústavu nebo v dětském domově spolupracujte s kurátorem pro děti a mládež, jednáte v zájmu vašeho dítěte. Je to současně vaše zákonná povinnost dle odst. 2 § 53 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

Ø  Rodičovská odpovědnost

Rodičovská odpovědnost náleží stejně oběma rodičům. Má ji každý rodič, ledaže jí byl zbaven. Vzniká narozením dítěte a zaniká nabytím jeho plné svéprávnosti.

Rodičovská odpovědnost je soubor povinností a práv rodičů vůči dětem. Jde o povinnosti a práva rodičů spočívající v péči o dítě, zejména v péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění.

Součástí rodičovské odpovědnosti není vyživovací povinnost a právo na výživné, jde o oddělené věci. Zásahy do rodičovské odpovědnosti tedy nemají vliv na trvání vyživovací povinnosti a fakt, že dítě je schopno se samo živit, rovněž neovlivňuje rodičovskou odpovědnost.

Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit pouze soud. Rodičovskou odpovědnost je ze zákona možné pozastavit, omezit či může být rodič rodičovské odpovědnosti soudem zbaven.

Ø  Soudní řízení

Při soudních řízeních soud nezletilému dítěti ustanovuje kolizního opatrovníka. Obvykle se jedná o OSPOD. Místní příslušnost soudu k projednání návrhu na úpravu péče a výživy se řídí faktickým, nikoliv trvalým místem pobytu nezletilého dítěte.

V rámci opatrovnického řízení se u soudu projednává

• úprava péče a výživy pro dobu do rozvodu a pro dobu po rozvodu,
• úprava styku dítěte s rodičem, jemuž dítě nebylo svěřeno do péče,
• změna péče a výživy,
• stanovení, určení, zvýšení, snížení, zrušení výživného pro nezletilé dítě,
• určení nebo popření otcovství,
• schválení právního jednání za nezletilé dítě,
• nařízení soudního dohledu nad výchovou dítěte,
• nařízení ústavní výchovy,
• svěření dítěte do zařízení,
• zbavení, omezení, pozastavení rodičovské odpovědnosti,
• svěření dítěte jiné fyzické osobě,
• svěření dítěte do pěstounské péče,
• osvojení dítěte.

Ø  Náhradní rodinná péče

V situacích, kdy děti nemohou z nejrůznějších závažných důvodů vyrůstat ve vlastní rodině, je třeba hledat vhodnou formu náhradní rodinné péče.

Svěření do péče jiné fyzické osoby

Do péče jiné fyzické osoby než rodiče je dítě svěřeno, jestliže to vyžaduje zájem dítěte a tato osoba poskytuje záruku jeho řádné výchovy a se svěřením souhlasí. Při výběru vhodné osoby dá soud přednost zpravidla příbuznému nebo osobě blízké dítěti. Pečujícím osobám je vždy rozhodnutím soudu vymezen rozsah práv a povinností k dítěti. Zpravidla se jedná o právo a povinnost zajistit péči o dítě a zastupovat jej v běžných záležitostech. Není-li soudem rozhodnuto jinak, zůstává rodičům dítěte zachována rodičovská odpovědnost a rodiče jsou nadále zákonnými zástupci dítěte a trvá i nadále jejich vyživovací povinnost k dítěti.
Pečujícím osobám náleží právo na výživné od rodičů dítěte a mají právo toto výživné i vymáhat.

Pěstounská péče

Pěstounská péče je státem garantovaná forma náhradní rodinné péče a jejím hlavním účelem je zajištění osobní péče a výchovy dítěte v rodinném prostředí. Pěstounská péče se uplatňuje u dětí, pokud nemohou vyrůstat s vlastními rodiči, ale jejich vazby s nimi zůstávají zachovány a taktéž s ostatními příbuznými jako jsou např. sourozenci nebo prarodiče. Rodiče dítěte zůstávají i nadále zákonným zástupcem dítěte a mají k němu rodičovskou odpovědnost. Dítě může být svěřeno do pěstounské péče konkrétní osoby nebo manželskému páru. Mezi pěstounem a dítětem nevzniká příbuzenský vztah. Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a zaniká dosažením zletilosti dítěte. Z vážných důvodů může být i zrušena. Pěstoun je povinen o dítě osobně pečovat a vykonávat přiměřeně práva i povinnosti rodičů vůči dítěti. Není zákonným zástupcem dítěte a nemá vůči němu ani vyživovací povinnost. Právo zastupovat dítě a spravovat jeho záležitosti má jen v běžných věcech.

Pěstounská péče na přechodnou dobu

Pěstounská péče na přechodnou dobu je zajišťována prověřenými pěstouny, kterým může být dítě soudem svěřeno na dobu, po kterou nemůže rodič ze závažných důvodů dítě vychovávat nebo na dobu, po jejímž uplynutí lze dát souhlas rodiče s osvojením nebo na dobu do pravomocného rozhodnutí soudu, o tom, že není třeba souhlasu rodičů k osvojení. Tento typ péče je určen zejména pro krizové situace, kdy biologičtí rodiče potřebují určitý čas na vyřešení svých problémů nebo životních situací. Dále je vhodný pro děti, které by jinak čekaly na dobu, kdy budou moci být adoptovány, v ústavu. Tato forma péče může trvat nejdéle 1 rok. To neplatí v případě, kdy jsou do této formy péče svěřeni sourozenci dítěte, kteří byli do péče svěřeni později, ne však na dobu delší, než jeden rok od svěření posledního ze sourozenců. Vyživovací povinnost dětem svěřeným do pěstounské péče náleží nadále rodičům.

Poručenská péče (poručník)

Účelem institutu poručenství je ochrana nezletilého dítěte pro jeho specifické postavení, kdy nemá plnou způsobilost k právním úkonům s ohledem na svůj věk. Soud stanoví dítěti poručníka v níže uvedených případech

• oba rodiče zemřeli
• byli zbaveni rodičovské odpovědnosti
• výkon jejich rodičovské odpovědnosti byl pozastaven
• nebo nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu.

Soud ustaví poručníka většinou z řad osob blízkých rodině dítěte a ta se stává jeho zákonným zástupcem. Nemůže-li být poručníkem ustanovena fyzická osoba, ustanoví soud poručníkem orgán sociálně-právní ochrany dětí. Poručník nezletilé dítě zastupuje, spravuje jeho majetek místo rodičů a v některých případech nezletilé děti i vychovává. Poručník tak vykonává všechna práva a povinnosti, které jinak náleží rodičům. Mezi poručníkem a dítětem však ze zákona nevzniká takový poměr, jaký je mezi rodiči a dítětem (jako je tomu např. u osvojení). Poručenství zaniká ze zákona, jakmile poručenec dosáhne zletilosti. Poručenská péče podléhá dohledu soudu, kterému poručník podává pravidelné zprávy o výkonu poručenství.

Osvojení

Velice významný institut v systému náhradní rodinné péče představuje osvojení. Jedná se o institut, který podstatně mění vazby dítěte s jeho původními vlastními rodiči.

• při osvojení přijímají manželé či jednotlivci dítě za vlastní a získávají k němu práva a povinnosti rodičů, kterými se stávají
• vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a původní rodinou osvojením zanikají
• osvojit lze dítě nezletilé ve spolupráci s OSPOD
• osvojit lze i dítě zletilé. O osvojení rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit. K návrhu se připojuje zletilý, který má být osvojen,
• režim osvojení je shodný pro situace, kdy osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela,
• mezi osvojencem a osvojiteli musí být přiměřený věkový rozdíl
• o osvojení vždy rozhoduje soud
• účelem osvojení je vytvořit dítěti příznivé rodinné prostředí a citové zázemí pro jeho zdárný vývoj, když mu jej nemohla poskytnout vlastní rodina

Dle zákona o sociálně-právní ochraně dětí je každý oprávněn poukázat na závadné chování dětí jejich rodiče. Může také na problémy v chování dítěte upozornit orgán sociálně-právní ochrany (osobně, písemně, telefonicky nebo e-mailem). Pracovníci jsou ze zákona povinni zachovávat mlčenlivost o totožnosti osoby, která na chování dítěte upozornila, pokud je samotný oznamovatel povinnosti mlčenlivosti písemně nezprostí.

  Postup závisí na konkrétní situaci dítěte a jeho rodiny včetně posouzení naléhavosti přijmout opatření k ochraně zájmů dítěte.

Pokud jste obdrželi pozvánku k jednání

• Dostavte se společně s dítětem v navrhovaném termínu nebo si včas telefonicky sjednejte náhradní termín.
• Při prvotním jednání je vždy požadován občanský průkaz rodiče nebo osoby odpovědné za výchovu dítěte a rodný list dítěte.
• Je očekávána a požadována aktivní spolupráce rodičů či jiných osob odpovědných za výchovu dítěte s určeným kurátorem pro mládež. Spolupráce, předložení listin a dalších dokladů a poskytnutí nezbytných informací, jsou-li třeba pro výkon sociálně-právní ochrany dětí, je zákonnou povinností dle odst. 2 § 53 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

Pracovník OSPOD postupuje zejména v souladu se zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Při poskytování sociálně-právní ochrany dětí se řídí standardy kvality.

Pro více informací se obraťte na Městský úřad Rumburk, tř. 9. května 1366/48, Rumburk, budova C, 2. a 3. patro – oddělení sociálně právní ochrany dětí.

Kontaktní osoba: Bc. Ivana Strašilová, telefon: 412 356 293.