Předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči, ochrana práva dítěte na jeho příznivý vývoj a řádnou výchovu
Sociálně-právní ochrana se zaměřuje především na děti
V rámci výkonu státní správy v přenesené působnosti
V rámci výkonu státní správy v rozšířené působnosti
Územní působnost v oblasti sociálně-právní ochrany dětí
Komise pro sociálně-právní ochranu dětí
Komise pro sociálně-právní ochranu dětí je zvláštním orgánem pro výkon přenesené působnosti zřízená starostou města.
Na OSPOD se můžete obrátit v případě, že:
Výchovné problémy se u dětí nejčastěji projevují například záškoláctvím, šikanou, nerespektováním autorit či slovním a fyzickým napadáním. Dále se také mohou výchovné problémy u dětí projevit v rámci rodiny. Jako příklad lze uvést útěky z domova, nerespektování rodičů či krádeže v rodině.
Protiprávní jednání dětí je u dětí mladších 15 let čin jinak trestný a u dětí 15 až 18 let přestupek (méně závažné protiprávní jednání) a provinění (= trestný čin spáchaný mladistvým).
V souvislosti s podezřením, že dítě se dopustilo protiprávního jednání, jsou kurátoři pro děti a mládež v kontaktu s dítětem a jeho rodičem nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte. Provázejí děti v průběhu přestupkového a trestního řízení. Poskytují preventivní a poradenskou činnost rodině, doporučují spolupráci s dalšími institucemi, např. za účelem zmírnění dopadu protiprávní jednání dítěte, změny chování dítěte. Navrhují a přijímají vhodná opatření. Bližší informace (př. o postupech, procesních otázkách, možných sankcích za spáchané skutky) získáte při osobním jednání s kurátorem pro děti a mládež.
Ø Syndrom CAN
Jedná se o jakékoliv nenáhodné, vědomé i nevědomé konání rodičů nebo jiných osob vůči dítěti, které poškozuje jeho tělesný, duševní stav a vývoj, případně způsobuje jeho smrt
Mezi základní formy syndromu CAN patří fyzické týrání, psychické týrání, sexuální zneužívání, zanedbávání, systémové týrání.
Každé dítě, které je tělesně nebo duševně týrané či zneužívané, které se ocitlo bez potřebné péče nebo jehož život, zdraví či příznivý vývoj jsou ve vážném ohrožení, má právo na pomoc.
Každá fyzická osoba, která se dozví o týrání, zneužívání nebo zanedbávání dítěte nebo má důvodné podezření na porušování práv a zájmů dítěte, má právo upozornit na tuto skutečnost kterýkoliv orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Oznámení může učinit v jakékoliv formě – osobně, písemně, telefonicky nebo e-mailem. Na základě přijetí takového oznámení mají pracovníci OSPOD povinnost prověřit situaci dítěte a posoudit, jaká opatření je nezbytné na ochranu dítěte přijmout. Pracovníci OSPOD jsou ze zákona povinni zachovávat mlčenlivost o totožnosti osoby, která na ohrožení dítěte upozornila, pokud je samotný oznamovatel povinnosti mlčenlivosti písemně nezprostí.
Ø Dítě zanedbávající povinnou školní docházku (záškoláctví)
Kurátoři pro děti a mládež poskytují sociálně-právní ochranu dětem zanedbávajícím povinnou školní docházku (př. dítě úmyslně školu nenavštěvuje, dítě školu nenavštěvuje s vědomím rodičů, aniž by k tomu mělo oprávněný důvod), pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dítěte nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dítěte.
Při řešení zanedbávání povinné školní docházky kurátoři pro mládež jednají s dítětem a jeho rodičem nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte. Pokud je dítě schopno formulovat své vlastní názory, má právo se pro účely sociálně-právní ochrany svobodně vyjadřovat při projednávání všech záležitostí, které se ho dotýkají, a to i bez přítomnosti rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte.
Podnět k řešení zanedbávání povinné školní docházky podává nejčastěji škola, které je nezletilé dítě žákem.
Ø Dítě užívá alkohol nebo jiné návykové látky
Při řešení problémů závislostního chování u dětí jedná kurátor pro mládež s dítětem a jeho rodičem nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte. Pokud je dítě schopno formulovat své vlastní názory, má právo se pro účely sociálně-právní ochrany svobodně vyjadřovat při projednávání všech záležitostí, které se ho dotýkají, a to i bez přítomnosti rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte.
Postup závisí na konkrétní situaci dítěte a jeho rodiny včetně posouzení naléhavosti přijmout opatření k ochraně zájmů dítěte. Podrobné informace budou sděleny při osobním jednání.
Ø Dítě je ve výchovném ústavu nebo v dětském domově
Výchovné ústavy a dětské domovy jsou školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy.
Ústavní výchova je opatření, které soud může nařídit, jsou-li výchova dítěte nebo jeho tělesný, rozumový či duševní stav, anebo jeho řádný vývoj vážně ohroženy nebo narušeny do té míry, že je to v rozporu se zájmem dítěte, anebo jsou-li tu vážné důvody, pro které rodiče dítěte nemohou jeho výchovu zabezpečit. Učiní tak zejména tehdy, kdy předchozí opatření nevedla k nápravě. Soud přitom vždy zvažuje, zda není na místě dát přednost svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby.
Ochranná výchova je jedním z ochranných opatření dle trestního zákoníku, upravuje ji zákon o soudnictví ve věcech mládeže.
Po dobu výkonu ústavní a ochranné výchovy je dítěti a jeho rodičům vždy poskytována sociálně-právní ochrana dětí.
Kurátor pro mládež jedná s dítětem a jeho rodičem nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, včetně zaměstnanců ústavních zařízení (př. výchovné ústavy, dětské domovy).
Pokud je dítě schopno formulovat své vlastní názory, má právo se pro účely sociálně-právní ochrany svobodně vyjadřovat při projednávání všech záležitostí, které se ho dotýkají, a to i bez přítomnosti rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte.
Postup závisí na konkrétní situaci dítěte a jeho rodiny včetně posouzení naléhavosti přijmout opatření k ochraně zájmů dítěte. Podrobné informace budou sděleny při osobním jednání.
Je-li vaše dítě umístěno ve výchovném ústavu nebo v dětském domově spolupracujte s kurátorem pro děti a mládež, jednáte v zájmu vašeho dítěte. Je to současně vaše zákonná povinnost dle odst. 2 § 53 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
Ø Rodičovská odpovědnost
Rodičovská odpovědnost náleží stejně oběma rodičům. Má ji každý rodič, ledaže jí byl zbaven. Vzniká narozením dítěte a zaniká nabytím jeho plné svéprávnosti.
Rodičovská odpovědnost je soubor povinností a práv rodičů vůči dětem. Jde o povinnosti a práva rodičů spočívající v péči o dítě, zejména v péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění.
Součástí rodičovské odpovědnosti není vyživovací povinnost a právo na výživné, jde o oddělené věci. Zásahy do rodičovské odpovědnosti tedy nemají vliv na trvání vyživovací povinnosti a fakt, že dítě je schopno se samo živit, rovněž neovlivňuje rodičovskou odpovědnost.
Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit pouze soud. Rodičovskou odpovědnost je ze zákona možné pozastavit, omezit či může být rodič rodičovské odpovědnosti soudem zbaven.
Ø Soudní řízení
Při soudních řízeních soud nezletilému dítěti ustanovuje kolizního opatrovníka. Obvykle se jedná o OSPOD. Místní příslušnost soudu k projednání návrhu na úpravu péče a výživy se řídí faktickým, nikoliv trvalým místem pobytu nezletilého dítěte.
V rámci opatrovnického řízení se u soudu projednává
Ø Náhradní rodinná péče
V situacích, kdy děti nemohou z nejrůznějších závažných důvodů vyrůstat ve vlastní rodině, je třeba hledat vhodnou formu náhradní rodinné péče.
Svěření do péče jiné fyzické osoby
Do péče jiné fyzické osoby než rodiče je dítě svěřeno, jestliže to vyžaduje zájem dítěte a tato osoba poskytuje záruku jeho řádné výchovy a se svěřením souhlasí. Při výběru vhodné osoby dá soud přednost zpravidla příbuznému nebo osobě blízké dítěti. Pečujícím osobám je vždy rozhodnutím soudu vymezen rozsah práv a povinností k dítěti. Zpravidla se jedná o právo a povinnost zajistit péči o dítě a zastupovat jej v běžných záležitostech. Není-li soudem rozhodnuto jinak, zůstává rodičům dítěte zachována rodičovská odpovědnost a rodiče jsou nadále zákonnými zástupci dítěte a trvá i nadále jejich vyživovací povinnost k dítěti.
Pečujícím osobám náleží právo na výživné od rodičů dítěte a mají právo toto výživné i vymáhat.
Pěstounská péče
Pěstounská péče je státem garantovaná forma náhradní rodinné péče a jejím hlavním účelem je zajištění osobní péče a výchovy dítěte v rodinném prostředí. Pěstounská péče se uplatňuje u dětí, pokud nemohou vyrůstat s vlastními rodiči, ale jejich vazby s nimi zůstávají zachovány a taktéž s ostatními příbuznými jako jsou např. sourozenci nebo prarodiče. Rodiče dítěte zůstávají i nadále zákonným zástupcem dítěte a mají k němu rodičovskou odpovědnost. Dítě může být svěřeno do pěstounské péče konkrétní osoby nebo manželskému páru. Mezi pěstounem a dítětem nevzniká příbuzenský vztah. Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a zaniká dosažením zletilosti dítěte. Z vážných důvodů může být i zrušena. Pěstoun je povinen o dítě osobně pečovat a vykonávat přiměřeně práva i povinnosti rodičů vůči dítěti. Není zákonným zástupcem dítěte a nemá vůči němu ani vyživovací povinnost. Právo zastupovat dítě a spravovat jeho záležitosti má jen v běžných věcech.
Pěstounská péče na přechodnou dobu
Pěstounská péče na přechodnou dobu je zajišťována prověřenými pěstouny, kterým může být dítě soudem svěřeno na dobu, po kterou nemůže rodič ze závažných důvodů dítě vychovávat nebo na dobu, po jejímž uplynutí lze dát souhlas rodiče s osvojením nebo na dobu do pravomocného rozhodnutí soudu, o tom, že není třeba souhlasu rodičů k osvojení. Tento typ péče je určen zejména pro krizové situace, kdy biologičtí rodiče potřebují určitý čas na vyřešení svých problémů nebo životních situací. Dále je vhodný pro děti, které by jinak čekaly na dobu, kdy budou moci být adoptovány, v ústavu. Tato forma péče může trvat nejdéle 1 rok. To neplatí v případě, kdy jsou do této formy péče svěřeni sourozenci dítěte, kteří byli do péče svěřeni později, ne však na dobu delší, než jeden rok od svěření posledního ze sourozenců. Vyživovací povinnost dětem svěřeným do pěstounské péče náleží nadále rodičům.
Poručenská péče (poručník)
Účelem institutu poručenství je ochrana nezletilého dítěte pro jeho specifické postavení, kdy nemá plnou způsobilost k právním úkonům s ohledem na svůj věk. Soud stanoví dítěti poručníka v níže uvedených případech
Soud ustaví poručníka většinou z řad osob blízkých rodině dítěte a ta se stává jeho zákonným zástupcem. Nemůže-li být poručníkem ustanovena fyzická osoba, ustanoví soud poručníkem orgán sociálně-právní ochrany dětí. Poručník nezletilé dítě zastupuje, spravuje jeho majetek místo rodičů a v některých případech nezletilé děti i vychovává. Poručník tak vykonává všechna práva a povinnosti, které jinak náleží rodičům. Mezi poručníkem a dítětem však ze zákona nevzniká takový poměr, jaký je mezi rodiči a dítětem (jako je tomu např. u osvojení). Poručenství zaniká ze zákona, jakmile poručenec dosáhne zletilosti. Poručenská péče podléhá dohledu soudu, kterému poručník podává pravidelné zprávy o výkonu poručenství.
Osvojení
Velice významný institut v systému náhradní rodinné péče představuje osvojení. Jedná se o institut, který podstatně mění vazby dítěte s jeho původními vlastními rodiči.
Dle zákona o sociálně-právní ochraně dětí je každý oprávněn poukázat na závadné chování dětí jejich rodiče. Může také na problémy v chování dítěte upozornit orgán sociálně-právní ochrany (osobně, písemně, telefonicky nebo e-mailem). Pracovníci jsou ze zákona povinni zachovávat mlčenlivost o totožnosti osoby, která na chování dítěte upozornila, pokud je samotný oznamovatel povinnosti mlčenlivosti písemně nezprostí.
Postup závisí na konkrétní situaci dítěte a jeho rodiny včetně posouzení naléhavosti přijmout opatření k ochraně zájmů dítěte.
Pokud jste obdrželi pozvánku k jednání
Pracovník OSPOD postupuje zejména v souladu se zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Při poskytování sociálně-právní ochrany dětí se řídí standardy kvality.
Pro více informací se obraťte na Městský úřad Rumburk, tř. 9. května 1366/48, Rumburk, budova C, 2. a 3. patro – oddělení sociálně právní ochrany dětí.
Kontaktní osoba: Bc. Ivana Strašilová, telefon: 412 356 293.